V dnešní době se všichni zamýšlíme nad tím, jak nás ovlivní náhlý nástup umělé inteligence do našich životů. Jako redaktora a autora Pressenzy se mě tyto úvahy týkají toho, co děláme, jak to děláme a proč to děláme.
Ačkoli nás spojují zájmy a témata agentury, v přístupu a názorech se můžeme lišit. Tyto nuance se navzájem doplňují a souhrn těchto odlišností postupně zdokonaluje náš celkový pohled, jako by šlo o proces leštění skel teleskopů.
Všichni upřesňujeme svůj pohled, abychom se v této rozhodující éře umělé inteligence snažili nahlížet na věci z humanistické perspektivy a komunikovat s důrazem na mír a nenásilí.
Tolik k tomuto schematickému popisu toho, co děláme. Ale jak to děláme?
Od samého počátku Agentury dbáme na to, abychom překonávali autocenzuru a zároveň dodržovali etické zásady žurnalistiky. Bez zbytečné strnulosti, ale společným postupem směřujeme k tvorbě s co nejvyššími možnými standardy.
Často jsme se s ostatními radili o obsahu, kterým jsme se zabývali: zda je obecně zajímavý pro celek, zda si téma zaslouží zveřejnění, zda je přístup vhodný, zda jsou zdroje dostatečné k zajištění důvěryhodnosti a zda je obsah srozumitelný pro ostatní. Tyto výměny názorů mohly vést k motivaci, dalším diskusím a debatám, ale také k opravám či zamítnutí.
Pressenza nedokázala náležitě ocenit práci výtvarných umělců. Naše formáty byly vždy velmi ploché a upřednostňovali jsme psané či mluvené obsahy. Vývoj směrem k stále širšímu využívání obrázků vytvořených generativní umělou inteligencí ještě prohloubí tuto propast, která nás již nyní znepokojuje.
Mnohokrát jsme hovořili o osamělosti, která nás někdy provází při plnění našich úkolů v Pressenze. Často se vzdalujeme od této kolektivní práce, od sdílené kreativity a hledání konsensu. Rozhodujeme se ve spěchu a opíráme se o naše cenné zkušenosti. Co však činí médium výjimečným?
Nejcennější na tvůrčích prostorech je právě schopnost učit se, nadšení a společná energie. A kouzlo Pressenzy spočívá v naší velkorysosti, vytrvalosti a vzájemném respektu. Tuto vřelou atmosféru, která nás obklopuje, nelze zaměňovat s dnes tak módním potvrzovacím zkreslením ani s efektem informační bubliny, která nás obklopuje.
V těchto časech rostoucího odlidštění je třeba s pečlivostí trvat na lidských vztazích a posilovat je. Ať už přímých, nebo zprostředkovaných technologiemi, ale vždy mezi lidmi. Právě tato výzva bude tím, co nás odlišuje v tom, co děláme. Mediální a komunikační puls ztratil svou živost, ztratil dech. Vše zní jako praskání zastaralých routerů, vše vypadá jako výkladní skříň Marketplace.
Zůstaňme věrni své podstatě a smyslu naší existence jako agentura. Nevyzývám k tomu, abychom napodobovali minulost, ale k tomu, aby nové časy obsahovaly to, co nás charakterizuje a vede k neomezenému růstu.
—
(Článek přeložený s podporou překladače Deeple).