Podle analýzy Dennise Smalla (americký esejista, který čerpá inspiraci z myšlenek Schillerova institutu) z 24. srpna 2026 se vedle vojenského tlaku na Írán rozvíjí také rozsáhlý finanční tlak.
Spojené státy podle něj využívají sankce nejen proti Íránu, ale také proti společnostem a zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Prostřednictvím takzvaných sekundárních sankcí mohou Washington a americký finanční systém vytvářet tlak na další státy, aby své obchodní a finanční vztahy s Íránem přerušily.
Tento přístup však podle Smalla naráží na stále složitější světovou ekonomickou realitu, v níž Írán není izolovanou zemí a je mimo jiné členem BRICS a Šanghajské organizace pro spolupráci.
Finanční tlak tak podle této interpretace získává širší rozměr a stává se součástí zápasu o budoucí podobu mezinárodního finančního systému.
Small zároveň upozorňuje na potřebu hledat cestu, která by místo prohlubování soupeření umožnila mezinárodní spolupráci a podporu reálné ekonomiky.
Navrhuje oddělit produktivní hospodářství od spekulativní finanční ekonomiky a prostřednictvím řízené restrukturalizace chránit výrobu, zaměstnanost a základní ekonomické potřeby obyvatel.
Z širšího pohledu jeho analýza spojuje současné finanční a vojenské konflikty s krizí systému založeného na permanentní konkurenci mezi mocnostmi. Jako možnou alternativu zdůrazňuje spolupráci států, společný rozvoj a změnu hodnot, na nichž je společnost založena.
V této perspektivě nejde pouze o ekonomickou či geopolitickou změnu, ale také o hlubší proměnu společenského myšlení směrem k humanistickému a nenásilnému přístupu, který staví na schopnosti lidí a národů společně vytvářet budoucnost.
