Představme si člověka, který prožil sto let, ale z nějakého důvodu si pamatuje pouze poslední rok svého života. Kdybychom mu položili základní otázky – kdo jsem, odkud přicházím, kam směřuji a jaký by mohl být smysl mého života –, musel by odpovídat s vědomím, že mu chybí podstatná část jeho vlastní biografie. Něco podobného se může týkat i současného lidstva.

Lidský druh má své kořeny hluboko v minulosti, přesto však svou historii často vnímáme prostřednictvím poměrně úzkého okna, soustředěného především na poslední tisíciletí a na civilizace, po nichž se dochovaly písemné prameny. Biografie lidstva je však mnohem delší a její mozaika stále obsahuje mnoho chybějících dílků.

Obnova této mozaiky neznamená pouze doplňovat do známé chronologie nová data a jména. Znamená také znovu objevovat jazyky, symboly, mýty, monumenty, tradice a způsoby myšlení, které patřily epochám, v nichž ještě neexistovalo písmo nebo nebylo hlavním způsobem uchování svědectví.

Archeologie, kulturní antropologie a komparativní studium mýtů nám průběžně otevírají nová okna do minulosti: od monumentálních komplexů Anatolie přes starověké mezopotamské příběhy až po africké a asijské tradice a rozmanité představy o posvátnu, vesmíru a člověku.

Metaforicky „přecházet po dějinách prachovkou“ tedy znamená přistupovat k těmto materiálům s pozorností a zvědavostí, odstraňovat nánosy zapomnění a zároveň ponechávat prostor tomu, co dosud neznáme.

Tato práce si neklade za cíl nahrazovat vědecký výzkum ani předkládat definitivní interpretace. Je spíše pokusem o kulturní objevování a návrat k některým zapomenutým či méně známým svědectvím, otevřeným dialogu s archeology, antropology, historiky, teology i odborníky z dalších oblastí.

Rekonstrukce biografie lidstva nemůže být rychlým ani individuálním úkolem. Vyžaduje spolupráci celých generací a možná také postupné vytváření nového kolektivního vědomí – vědomí, že jsme součástí mnohem delší historie, než se domníváme.

Každý nový objev, každé znovu nalezené svědectví i každá znovu otevřená otázka se v tomto pohledu mohou stát dalším dílkem mozaiky a přispět k tomu, aby člověk lépe porozuměl vlastní minulosti i své cestě na této planetě.