Novozélandská archeologie stále více propojuje poznávání minulosti s aktivní účastí Māori komunit. Od 2. do 10. května 2026 se v Aotearoa uskutečnil již desátý ročník New Zealand Archaeology Week, který organizovala New Zealand Archaeological Association (NZAA) ve spolupráci s archeology, muzei, památkovými institucemi a iwi.
Program zahrnoval přednášky, procházky historickými místy, komunitní akce a výstavy v různých regionech země. Součástí programu byly například prohlídky v oblasti Northlandu, Aucklandu, Wellingtonu a Christchurchi, stejně jako akce věnované Ngāti Toa a dalším místním dějinám.
Tento přístup souvisí také s rostoucím důrazem na maorskou suverenitu nad daty. Síť Te Mana Raraunga prosazuje princip, podle něhož mají být data o Māori, vytvořená Māori nebo určená pro Māori spravována způsobem, který respektuje jejich práva a rozhodovací pravomoci.
V srpnu 2026 představili novozélandští vědci nový rámec pro tzv. Māori Research Data Sovereignty.
Studie zdůrazňuje tři vzájemně propojené oblasti: dostupnost a správný kontext dat, jejich řízení a skutečné zapojení maorských komunit do výzkumu. Cílem je, aby vědecký výzkum nebyl pouze shromažďováním informací o původním obyvatelstvu, ale také nástrojem jeho vlastní kulturní a vědecké autonomie.
Archeologie tak v Aotearoa získává širší význam: nejde pouze o uchovávání předmětů a míst z minulosti, ale také o otázku, kdo má právo vyprávět vlastní historii a rozhodovat o znalostech, které z ní vznikají.
Propojování archeologie, tradičních znalostí, moderní vědy a maorské správy dat může být příkladem cesty, na níž se ochrana kulturního dědictví stává zároveň nástrojem důstojnosti, sebeurčení a mezigeneračního předávání znalostí.
