První polovina roku 2026 přinesla několik případů, které vyvolaly mezinárodní debatu o svobodě náboženského vyznání.
V Jižní Koreji byl 24. června zadržen 95letý předseda církve Shincheonji Lee Man-hee na základě obvinění mimo jiné z údajného porušení zákona o politických stranách.
O pět dní později byl v Nikaragui zatčen 80letý emeritní katolický biskup Juan Abelardo Mata Guevara, známý kritik pronásledování náboženských komunit.
V Japonsku pak Nejvyšší soud 23. června potvrdil rozhodnutí o rozpuštění Rodinné federace pro světový mír a sjednocení.
Všechny tři případy se týkají zásahů státních orgánů do náboženských záležitostí, které podle dokumentu nesouvisejí s násilím.
Dokument připomíná, že svoboda náboženského vyznání je chráněna Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (ICCPR). Odkazuje také na Tokijská pravidla OSN, podle nichž by vazba před soudním řízením měla být využívána pouze jako krajní opatření, i na Mandelova pravidla, která zdůrazňují důstojné zacházení s osobami ve vazbě. Autoři dokumentu uvádějí, že státy by při řešení otázek souvisejících s náboženstvím měly respektovat presumpci neviny, zásadu proporcionality i náboženskou neutralitu.
Zpráva dále cituje stanoviska mezinárodních organizací, akademiků i odborníků na lidská práva. V případě Jižní Koreje zazněla kritika například ze strany zakladatele centra CESNUR Massima Introvigneho a některých nevládních organizací. V Nikaragui vyzvaly k propuštění biskupa Spojené státy i organizace Christian Solidarity Worldwide. V Japonsku upozornili čtyři zvláštní zpravodajové OSN na možné důsledky rozpuštění náboženské organizace z hlediska mezinárodního práva.
V závěru dokument zdůrazňuje, že ochrana náboženské svobody vyžaduje rozhodování založené na ověřitelných důkazech a řádném právním procesu, nikoli na stigmatizaci nebo veřejném mínění. Autoři proto vyzývají vlády k důslednému dodržování mezinárodních standardů lidských práv a otevírají otázku, která podle nich nabývá v roce 2026 na významu: může stát rozhodovat o víře?