Autor: Asif Showkat Kallol (korespondent v Dháce)
Bangladéš se ocitl v centru sílící geopolitické konkurence v oblasti Bengálského zálivu. V celé jižní Asii a indicko-pacifickém regionu nyní probíhá intenzivní diplomatická analýza proveditelnosti čínského návrhu na vytvoření hospodářského koridoru Bangladéš–Myanmar–Čína (BMCEC). Globální diplomatická debata se vyostřila po bilaterálních jednáních na vysoké úrovni mezi premiérem Tariquem Rahmanem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, při nichž byl projednán návrh tohoto koridoru.
Ačkoli dosud nebylo vydáno žádné oficiální podrobné prohlášení, mezinárodní političtí analytici se domnívají, že tato pozemní obchodní trasa – spojující čínskou provincii Jün-nan s bangladéšskými námořními přístavy přes Myanmar – by mohla zásadně změnit ekonomickou a strategickou dynamiku jižní Asie.
Strategický záměr Pekingu a potenciál Dháky
Pro Peking představuje zajištění přímého přístupu k Bengálskému zálivu významný geografický a strategický úspěch. Tento koridor by sloužil jako klíčová součást čínské iniciativy „Pás a cesta“ (BRI) a přímo propojil jihozápadní Čínu s Indickým oceánem. To by výrazně snížilo závislost Číny na přetížených námořních přepravních trasách, zejména na Malackém průlivu.
Pro Bangladéš by tento koridor mohl urychlit jeho ambici využít svou jedinečnou geografickou polohu k tomu, aby se stal regionálním logistickým uzlem. Potenciální přínosy pro Dháku jsou značné:
* Bezprecedentní zlepšení dopravní propojenosti.
* Nárůst přímých zahraničních investic do infrastruktury.
* Posílení obchodních vazeb spojujících jižní Asii s jihovýchodní Asií.
Hlavní překážky: Konflikt v Myanmaru a bezpečnostní rizika
Navzdory svému slibnému potenciálu čelí tento návrh obrovským překážkám kvůli pokračujícímu vnitřnímu konfliktu v Myanmaru. Rozsáhlé části regionů, jimiž by navrhovaná pozemní trasa procházela, jsou v současné době zmítány ozbrojenými střety a politickými nepokoji.
Ačkoli Čína již v Myanmaru realizuje dlouhodobé investice – včetně energetických potrubí a hlubokomořského přístavu Kyaukphyu –, politická nestabilita představuje vážná bezpečnostní rizika pro jakoukoli novou dlouhodobou infrastrukturu. Bezpečnostní analytici tvrdí, že bez trvalé politické stability a zaručené bezpečnosti zůstává realizace takového megaprojektu nesmírně obtížná.
Obavy Nového Dillí a balancování Dháky
Nové Dillí pečlivě zkoumá návrh Pekingu. Indie tradičně považuje Bangladéš za klíčového souseda a Bengálský záliv za svou hlavní strategickou sféru. Jakýkoli významný dopravní koridor podporovaný Čínou, který zasahuje do Bangladéše, proto nevyhnutelně výrazně ovlivňuje indické úvahy o regionální bezpečnosti.
Bangladéš však i nadále prosazuje zahraniční politiku založenou na vyvážené diplomacii, která se řídí zásadou „Přátelství ke všem, nepřátelství k nikomu“. Zatímco Čína je jedním z největších partnerů Bangladéše v oblasti rozvoje (financuje silnice, mosty a energetickou infrastrukturu), Indie zůstává klíčovým ekonomickým, bezpečnostním a kulturním partnerem s hlubokými přeshraničními vazbami.
Dháka navíc současně prosazuje několik mezinárodních infrastrukturních projektů, mezi něž patří:
* Japonskem podporovaný hlubokomořský přístav Matarbari.
* Rozšíření kapacit přístavů v Chattogramu a Mongle.
* Investice do logistiky a dopravy ze zemí Perského zálivu.
Zachování strategické autonomie
Odborníci na zahraniční politiku zdůrazňují, že hlavní výzvou pro Dháku bude zachování její strategické autonomie při současném řízení vztahů s konkurenčními mocnostmi, včetně Číny, Indie, Japonska a západních zemí. Přijetí financování infrastruktury od jedné z těchto mocností nemusí automaticky znamenat geopolitické sblížení, avšak zvládání těchto rivalit bude vyžadovat citlivou dipl<omacii.
Zda se koridor Bangladéš–Myanmar–Čína posune za fázi návrhu, bude nakonec záviset na vnitřním vývoji v Myanmaru, komerční životaschopnosti a dynamice regionálních mocností. Jedno je jisté: s tím, jak se v Bengálském zálivu zostřuje geopolitická konkurence, strategická hodnota Bangladéše stále roste. Rozhodnutí, která Dháka dnes učiní, budou utvářet nejen její vlastní ekonomický osud, ale také širší rovnováhu vlivu v celé jižní Asii.
####
Autor: Asif Showkat Kallol: Pracuje pro německý online portál The Mirror Asia jako vedoucí zpravodajství a přispívá do kanceláře Pressenza v Dháce.
